Zákazník se usadí, rovnou na dvojce,

„Tady to voní! To si musím pořídit do ložnice!“

Robin: „Je to dým, kámo, ne parfém z drogerky,

a když chceš něco vonět, vem si vonnou svíčku z Ikea tašky.“

„Máte dýmku s příchutí borůvek a růže?“

Mates: „Já ti najdu uhlík, když si skočíš do louže.“

„A co k tomu drink? Piňakoláda s ledem!“

Kuba: „Já piju pivo, drinky tě fakt nesvedem!“

Refrén:

Nesnesitelný zákazník,

slibuje dýško, pak zmizí rychlík.

Chce dýmku light, drink fresh, atmosféru snů,

a brigádníci z toho jdou ke dnu.

Sloka 2:

„Proč ta dýmka syčí, má snad nějaký kaz?“

Robin: „To je uhlík, kámo, ne vodotrysk z Las Vegas!“

„A ta hudba? Můžu poprosit něco jinýho?“

Kuba: „Pustím country roads, ať tě rychle zmáknem, ty líný hovado!“

Mates kouří, pozoruje ty scény,

„Dáme cigáro pauzu, než dostanu migrény.“

Ale zákazník neodchází, užírá nervy dál,

„Mohl bych poprosit deku? Tady trochu táh'!“

Refrén (opakování):

Nesnesitelný zákazník,

slibuje dýško, pak zmizí rychlík.

Chce dýmku light, drink fresh, atmosféru snů,

a brigádníci z toho jdou ke dnu.

Most:

Zákazník se zvedá, platit se mu nechce,

„Je to dneska na vás, jste skvělí, fakt přece!“

Kuba: „Hele, zaplať nebo ti dám účet na splátky,“

Mates: „A zmiz dřív, než na baru zažehnu sirky!“

Závěrečná sloka:

A když se konečně zvedne, brigádníci slaví,

„Je to za náma! Už jen bordel napravit.“

Ale zákazník se vrací, s úsměvem zubatým,

„Zapomněl jsem telefon… A můžu si půjčit zapalovač na chvíli?“

Refrén (finále):

Nesnesitelný zákazník,

slibuje dýško, pak zmizí rychlík.

Když smoukárnu opouští, mává jako boss,

brigádníci pak slaví, že už táhne za most.