Ráno vstanu, ještě jsem ospalej,

kafe na stole, dýmka mě hřeje.

V břiše to kručí, no to je síla,

musím letět, hajzl mě volá!

(refrén)

Jdu na hajzl vytvořit melodii krásy,

žbluňk, žbluňk, ty vole, to cáklo do zadku!

Podívám se do mísy a co tam je?

Hovno, hovno, hovno, no jasně hovno!

Kdo mi kurva klepe na dveře?

Já seru, nerušit, kundy, běžte do prdele!

Tady je chrám, tady je svatyně,

kde se hovno rodí, ty vole, zlatě se třpytí!

(refrén)

Jdu na hajzl vytvořit melodii krásy,

žbluňk žbluňk, ty vole, to cáklo do zadku!

Podívám se do mísy, a co tam vidím?

Hovno, hovno, hovno – je tam hovno, hovno, hovno!

A najednou to není konec, slyším druhý zvuk,

žaludek se bouří, tohle je fakt hnus!

Hovno má bráchu, tohle je tsunami,

tohle není sranda, už to teče vanou!

Všude samý hovno, já už nemůžu víc,

ale co – to je život, seru aspoň s grácií!

Prasklá prdel, všechno se hroutí,

z hajzlu k smrti, krev všude proudí.

Já sedím tam klidný, bez jakýchkoli zábran,

umřít na hovno? To byl můj plán!

Z mísou ve tváři, odcházím spokojen,

nebyl to trapas, byl to můj sen!

Sbohem živote!

Ach hovno